Vezmu to pěkně popořádku. Od momentálně osamělého jedince až po predátory, kteří si formou chatování usnadňují cestu se s někým seznámit na krátkou chvíli, s postelovým endem. Pro představu asi takto: podaří se ti někoho nalézt, spřízněnou duši, se kterou ti je krásně. Cítíš vedle ní, že by to mohl nebo mohla by být ta pravá, ten pravý. Zjednodušeně, začneš si přát se s oním člověkem vídat častěji, ne jenom prostřednictvím smsek, nebo chatováním na fbéčku. Hlavně osobně.
Vztah se začíná rozvíjet a nastane okamžik, kdy chceš vykřičet do celého světa, že ses s někým seznámil a že tvé srdce naprosto neodmyslitelně propadlo kouzlu toho druhého a při nejhorším možném scénáři toto oznámení uveřejníš na svém Fb profilu, kde i prozradíš, kdo že je tím nebo tou šťastnou.
A i kdyby si to neudělal, tvé nejbližší okolí jakoby znenadání velice zbystří, hlavně ti nešťastní a přes tvé společné známé rozehrají hru, o které ty nemůžeš mít ani zdání. Hra se jmenuje, rozbíjení vztahů. Asi je to lidem přirozené ale v tomto případě opět platí heslo, že je Facebook mocný a možná i už nemocný. Tato nová doba totálně narušuje mezilidské vztahy. Drb, který se kdysi šířil rychlostí sportovního vozu či stíhacího letadla dneska dokáže zrychlit téměř na rychlost světla. To ale není jediný problém při upevňování vztahů, byť je to velice silný protihráč.
Dalším v řadě je profilová záležitost, kde na sebe mnozí prozradí, ač navenek vypadajíce velmi slušní, že jsou to jenom prachsprosté hovada bez mozku, vysmívající se neštěstím druhých lidí. Vtipy prolité rasismem, vulgarismy a neúctou k životu samému. A jestli si někdo myslí, že si o tobě nikdo neudělá obrázek, tak si pamatuj, že ano a takovýto obraz se s tebou ponese dál životem i když se budeš tvářit jako anděl.
A tak pročítaje statusy lidí, co se jim nepovedli vztahy, zjišťuji, že už dnes, díky dokonalým fotkám dokonalých těl, dokonalých příběhů o dokonalé romantice a o penězích ztrácejí lidé touhu toho druhého poznávat. V podstatě by chtěl mít téměř každý, hned svého partnera dle svých představ, jako když si vybíráte ohmatáním chleba v obchodním domě, bez ohledu na jeho trvanlivost. Právě díky Facebooku o sobě víme téměř všichni všechno a co nevíme, zodpovědí nám rádi škarohlídci a popichovači plní závisti pomocí zpráv či chatování. A my lidé rádi propadáme iluzím, jsme zaslepeni, ale co už, když je nám potom z toho zle, stačí napsat status a podělit se s ostatními o svou bolest. Někteří, kdož ti posléze dají povzbudivé komentáře, ke tvému smutnému statusu, jsou právě ti, kdo k tvému neštěstí nejvíce přispěli.
A aby můj článek nebyl dlouhý a pouze vyvolal pocity k zamyšlení, ukončím jej kategorií rádoby playboyů či lovců osamělých žen. Stačí k tomu tak málo, pokud se nejedná vyloženě o úchylárnu. Stačí si dát pár hezkých fotek na Fb, přidávat se do sentimentálních skupin jako třeba „miluji hlazení a líbání“ dávat laiky a komentáře, a potom už jen osobně navazovat rychlovztahy s jediným cílem se s onou osobou vyspat. Moc úsilí to některým jedinců nedělá, stačí pouze využít toho, že protějšek chce mít vztah založených na atributech výše popsaných, jako je romantika, povrchnost, a sliby, bohatství a hlavně, aby mi jej ostatní záviděli.
Netvrdím, že jsem vše popsal, jak to přesně ve skutečnosti chodí. Facebook je velká kapitola pro napsání dalších desítek článků jako je třeba digitální stopa, hry, reklama, závislost. Je to jen zkrácený pohled a je napsaný pro mladší generaci, které se to týká. Jenom nevím, jak si s tím poradí.
